Venku se nám začalo dělat celkem hezké počasí. Už to vypadá, že zima doopravdy začíná ustupovat. A já zase chci něco psát, protože mi v hlavě utkvěla, podle mě, celkem zajímavá myšlenka. O tom, jak lidé posuzují druhé podle vzhledu, se píše často, vlastně je to snad nekonečné téma. Mně ale připadá, že velmi důležitou součástí povrchního hodnocení člověka je i jeho hlas. Dokonce může přebýt vzhled a přiměje Vás z fleku k jinému pohledu.

Dobrým příkladem může být Ted Williams*, bezdomovec s božským hlasem. Možná byste na první pohled očekávali chraplavý hlas, nebo špatnou artikulaci. Jenže jakmile Ted začal mluvit, mnoho lidí, podle mě, určitě aspoň na okamžik strnulo v údivu. Nádherný, hutný, sametový hlas a krásná artikulace z něj udělali malou hvězdu. A nejen internetovou, na základě svého „daru“ konečně sehnal práci, pro kterou je jako stvořený. Bohužel, to může být i opačně. Nám, blogerům, může být srozumitelným příkladem Natalie Sadness. Kdo ví, jestli by se okolo ní rozpoutal takový rozruch, kdyby nepištěla tím svým směšným hláskem s přihlouple znějící intonací.